Linie Arpád je/byl mnohoúrovňový maďarský systém obranných opevnění táhnoucí se v délce 350 kilometrů po hřebenech a údolích Karpat. Linie se rozkládala podél říčních břehů, horských svahů, a údolních cest, 10 - 25 kilometrů do tehdy maďarského vnitrozemí. Řeky a jejich břehy tvořili společně s členitým terénem karpatských hor přirozenou pevnost, i bez opevnění téměř nedostupnou pro mechanizovanou bojovou techniku Rudé armády. Pro obrannou linie nešlo vybrat lepší místo. Karpatská hranice byla učiněna ještě neprostupnější za pomocí 99 opěrných bodů, 750 železobetonovými pevnostními stavbami určenými k dlouhodobé ochraně (DOT), 343 dřevohliněnými ochrannými body (DZOT), 439 odkrytými palebnými pozicemi a 400kilometry protipěchotních a protitankových příkopů. Přístupy k perevalům byly chráněny ostnatým drátem. Podzemní chodby dosahovaly délky několik kilometrů. K některým podzemním tvrzím vedly úzkokolejné železnice.
Obraná linie Arpád získala jméno po maďarském velkoknížeti, který v IX. století přivedl Maďary do oblasti Karpat. Stavba začala v roce 1940. Hlavním architektem byl plukovníka Maďarských stavebních vojsk Teofil Hárosy. Intenzita stavebních prací se výrazně zvýšila po porážce německých vojsk u Stalingradu v roce 1943. [zdroj]
Žádné komentáře:
Okomentovat