čtvrtek 29. května 2014

Central Asia 2014 - den 19. [Tádžikistán]

Spalo se nádherně - řeka hučela, vítr foukal jenom lehce a žádný „zvířátko pro každý den“ mě nepokousalo. M41 je napůl asfalt a napůl štěrk. Jede to pěkně, jen obrovský stáda ovcí a koz jdoucí na pastvu nás brzdí v letu. Přijíždíme k odbočce do GBAO, je tu policejní post. Tady potkáváme německý pár cyklistů, které vrátili, že je Pamír uzavřen. Hmh…, takže fakt je neprůjezdnej. No nic, my chceme na Karamyk… Aha, ten prej je zavřenej taky. Co teď?


Volám na konzulát v Astaně (společný pro KZ a KG), tam ale nemají aktuální info. Ještě zkouším cestovní agenturu v Dušanbe, tam se dozvídám, že jediná možnost, jak se dostat do Kyrgoše, je přejít na severu Tádžikistánu. Rychlá domluva a obracíme to zpátky na Dušanbe. Ještě pár fotek s kolegy-cyklisty z Říše a valíme. Začíná poprchávat, naštěstí jenom krátká přeháňka. Offroad je parádní, jenom zase ty ovce/kozy to kazí.

Před Dušanbe dáváme gábl. Fox s Lachtanem jedou do centra (vařit nosiče resp. koupit zrcátko), já s Bonnyesem máme na starosti najít bydlení. Úkolu jsme se zhostili s bravurou, první hodinu jsme prochrápali. Cestou ještě kupujeme vodu, sušenky a chleba.

Dostávají nás místní policajti: přes všechna varování, které jsme na cestě dostali, jsou absolutně v pohodě. První hlídka mastí karty na dělícím pásu, druhá nám mává, když na 40ce jedeme 90. Korunu tomu nasazujou maníci na mýtnej bráně. Nejdřív „odkuda?“, pak na sebe hulákají „Praga, Praga“ a nakonec ohýbají závoru, abysme mohli bezplatně project. Spaní bude v komplexu s bazénem, dáme zopár piv, šašlik se salátem, Lachtan opravuje zrcátko a – jelikož jsme na cestě už dlouho – řešíme ženský. Místní i ty český/slovenský.

Žádné komentáře:

Okomentovat