Po probuzení fotíme všechny možný škody na motocyklech a zjišťujem, že je
toho fakt hodně. Musíme bejt holkám vděčný, že nás dovezly tak daleko a hlavně
nás dokázaly i vrátit domů. Poslední společný foto (bohužel bez Lachtana) a nepříjemný
loučení. Dál už jede každej sám. Pánové, bylo mi ctí s Vámi zažít tenhle punkovej
zájezd!
Cestou domů to valim po D1. Na jednom odpočívadle si mě
odchytnou slovenský kamioňáci, odkud prej jedu, že jsem tak nabalenej. A tak
jim asi čtvrt hodiny vyprávim, kde jsme to byli a co jsme tam viděli. Sotva
klucí odjedou, staví u mě další chlápcí a zase odkud že jedu. S úsměvem si vzpomenu na to středoazijský 'atkuda'. Tak další čtvrt
hodinka vyprávění. Ale nevadí mi to, na podobný vyptávání jsem už zvyklej a líčení
zážitků si užívám.
Zároveň si uvědomuju, že tohle nebyla jen tak obyčejná
dovolená, jakou má člověk každej rok. Vim, že na tohle budu vzpomínat ještě
hodně dlouho. Na všechny ty země, co jsme navštívili. Na lidi, co jsme potkali.
Problémy, který jsme řešili. Bohužel, jsem na tom stejně jako každej jinej
chlap. A sice, že životní sny jsou od toho, aby se plnily a nahrazovaly je sny
jiný. V hlavách už totiž máme další plány…
Závěrem bych ještě rád poděkoval všem, co nás podpořili - naše rodiny, přátelé, kamarádi. Nesmím ani opomenout sponzory, kteří nám pomohli cestu uskutečnit:
SuperTenere.cz – naše motorodina
Moravia Contact –
vybavení víz
K2 Moto –
pístní sada pro Foxe
S-Gear – expediční jídlo.
Dík patří i redakci
časopisu Motoroute a webu Motorkáři.cz.
Žádné komentáře:
Okomentovat