Začínáme den excelentně. Já nemůžu nastartovat, mam
vybitou baterii. Moped hodíme z vršku a už vrčí. Sotva vyjedem od vody na
hlavní, Lachtan objevuje prázdný zadní kolo na svým fichtlu. Takže návštěva
vulkanizacie. Kluci v servisu mají zouvačku, takže během chvíle je rozebráno
a kouká na nás skříplá duše a sekunduje jí utrženej ventilek. Duše vyměněná
v cuku-letu, ještě si necham překontrolovat tlaky v kolech, ať nejedu
po ráfku. Na můj dotaz, jestli se tu dá koupit „cézetka“ Kyrgoše, dostáváme
rovnou 4 reklamní samolepky. Za opravu si kluci nic neřekli, tak jim aspoň uděláme
tržbu nákupem oleje, poděkujem a jedem dál.
Stavíme v Kara-Bulaku,
potřebujem cíga a nějaký souveniry. Cíga máme, ale pro suvenýry musíme na
bazar. Po chvíli pátrání máme pár magnetek, ale pohlednice se zdají jako „mission:
impossible“. Posílají mě od čerta k ďáblu a zase zpátky. Na ulici
povídají, že prej bazar, na bazaru (mimochodem, mraky pěknejch bab) že prej
počta, na poště mě posílají do Biškeku. Ještě se snažim ptát různě na ulici,
ale skoro hodinová pátračka vychází vniveč - atkritky niet. Nic, jedem za čáru.
Na
čáře je to mazec, hlavně kazašská strana. Nás pouštěj dál, ale v zamřížovaným
„kotci“ pro pěší to vypadá jak fronta baníkovců na Letnej. Turniket, za ním
dvacet metrů kotec, v něm chaos a miliarda lidí, každej minimálně tři a
půl tašky s čímkoliv, na custom control je vidět něco jako náznak fronty,
ale její funkci to postrádá, a nás posílají dopředu, že prej „turist“. Asi
kouzelný slovíčko, páč nás fakt berou přednostně. Takže migrační karta, rychle ven
vyřídit papíry k motorce, prohlídku zavazadel ukončuje kdákání slepice a
hurá do Kazoše. Kyrgyzská strana byla snad za pět minut, kazašská tak hoďku a
půl. Trošku prostoje, ale žádná zbytečná buzerace.
Při čekání se Lachtan ptá
kyrgošskýho celníka, jestli nesjou v Kyrgoši povinný přilby na motorku.
Jo, prej jsou. Na dotaz, proč je teda nikdo nemá, odpověděl celník, že jsou drahý.
Na kazašske straně nás zaujme Mercedes Sprinter, ve kterým je naloženej
červenej Suzuki Swift. Spát budem u Tarazu, u řeky Talaz. Odkopáváme pár hoven, ale
jinak za 1. Chybí jen ty palmy, který Fox považuje za nutnost k pořádnýmu
bydlení.
Žádné komentáře:
Okomentovat